V těch několika málo dnech prezenční výuky letošního školního roku (PROZATÍM!!! MY DOUFÁME!!!) jsme si se sekundou vyrazili do čarovného lesa na tzv. místně zakotvené učení. Co to znamená? Důležité při tom je najít si pěkné místo, na kterém je možné probrat látku z různých oborů. Pro nás to byl čarovný les, který najdete v Šumperku u Sanatorky, jdete-li směrem na Tulinku. Během jednoho dopoledne jsme se učili o lese, probírali matiku, zpracovávali slohové cvičení, měřili rychlost lodičky a lístku, které jsme pouštěli po potůčku. Tedy spíše lístku, protože pro naše papírové plavidlo nebylo v místní stružce dost vody 🙂 Drobounká buková panenka, kterou jsme v lese potkali 🙂 , se stala hlavní hrdinkou napínavých příběhů, jež se objevily v našich čtvrtletních slohovkách… A to jsme ještě některé předměty ani nestačili nakousnout, protože dopoledne rychle uteklo a navíc nás z lesa začala vyhánět pravá podzimní nízká teplota. Byl to krásný den v přírodě, tehdy ještě možný bez roušek. Stalo se 6. 10. 2020.
Musím uznat, že místně zakotvené učení venku v přírodě má něco do sebe, možná více, než slibovali lektoři ze Školy udržitelného života (ŠUŽ) 
na semináři, kterého jsem se koncem září stihla účastnit.
Děkuji paní učitelce Mgr. Šárce Kadlecové za přípravu akce a dětem za výbornou náladu a pěkné „spisovatelské“ slohovky.
Mgr. Renata Schubertová
na semináři, kterého jsem se koncem září stihla účastnit.
Děkuji paní učitelce Mgr. Kadlecové za přípravu akce a dětem za výbornou náladu a pěkné „spisovatelské“ slohovky.
Mrg. Renata Schubertová
