aneb
Pravidla pro hodnocení prospěchu žáků Gymnázia, Šumperk, Masarykovo náměstí 8.

Nedílnou součástí výchovné a vzdělávací práce pedagogů školy je hodnocení žáků, jejich dílčích i celkových výsledků v jednotlivých předmětech a hodnocení jejich chování. Platné právní předpisy poskytují pouze základní zákonnou normu.

Stáhněte si poslední platnou aktualizaci Klasifikačního řádu na našem webu v sekci Dokumenty.

 

I.         Obecné zásady klasifikace

1)     Při průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje učitel vůči žákům přiměřenou náročnost a pedagogický takt.
2)     Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáků i k tomu, že žák mohl zakolísat (pro určitou indispozici) v učebních výkonech v průběhu klasifikačního období.
3)     Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin:
a)     předměty s převahou teoretického zaměření
b)     předměty s převahou výchovného zaměření

 

II.       Hodnocení výsledků vzdělávání a klasifikace žáků

1)     Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis. Žák dostává výpis i v případě, kdy bude hodnocen v náhradním termínu.

2)     Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení je vyjádřeno slovně:

1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný
nehodnocen – nebyly splněny podmínky pro provedení řádné klasifikace dle tohoto klasifikačního řádu, viz dále
uvolněn – pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn (Tv)

3)     Celkové hodnocení žáka na konci 1. pololetí:

Prospěl s vyznamenáním
Není-li v žádném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré.

Prospěl
Je řádně hodnocen ve všech předmětech, a to s prospěchem lepším než dostatečným.

Neprospěl
Má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.

Nehodnocen
Nebylo možno provést hodnocení z některého předmětu ani v náhradním termínu.

Nelze-li žáka hodnotit v prvním pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí mohlo být ukončeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

4)     Celkové hodnocení žáka na konci 2. pololetí:

Prospěl s vyznamenáním
Není-li v žádném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré.

Prospěl
Je řádně hodnocen ve všech předmětech, a to s prospěchem lepším než dostatečným.

Neprospěl
Má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný nebo je v některém předmětu nehodnocen na konci druhého pololetí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem.

5)     Dodatečná zkouška

V případě absence dosahující 30% v daném předmětu je učitel povinen odpovědně zvážit, má-li žáka klasifikovat v řádném nebo náhradním termínu. Přihlíží přitom k výši absence, k jejímu období, k žákově nepřítomnosti při psaní písemných prací apod. Není žádoucí klasifikovat žáka na základě jednoho či dvou běžných, časově omezených zkoušení v samém závěru pololetí, neboť se tak důkladně neprověří žákovy znalosti a dovednosti za uplynulé pololetí. Proto může učitel rozhodnout,  zda bude žák doklasifikován v náhradním termínu průběžně samotným vyučujícím (týká se 1. pol. škol. roku), či bude konat dodatečnou klasifikační zkoušku. Zkoušku koná žák před komisí, kterou jmenuje ředitel školy a je dvoučlenná. O výsledku dodatečné zkoušky se pořizuje záznam, který archivuje zástupce ředitele. Obsah zkoušky odpovídá obsahu učiva za dané období (pololetí), za které je zkouška prováděna. Pokud žák nebyl hodnocen v prvním i druhém pololetí, je obsahem zkoušky učivo za obě pololetí. Zkoušející oznámí žákovi rozsah zkoušky současně s oznámením termínu konání zkoušky. Komise může po žákovi požadovat předložení písemných prací (např. slohových prací, domácích úkolů, protokolů apod.), které byly v běžné výuce v daném období zadávány.
Známka z této zkoušky je součástí celkového hodnocení za příslušné pololetí školního roku.

6)     Komisionální zkouška

Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

a)     Koná-li opravnou zkoušku

Žák, který na konci klasifikačního období neprospěl nejvíce ze dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce školního roku v termínu určeném ředitelem školy.
Žák, který se bez vážné omluvy k vykonání opravné zkoušky nedostaví, je klasifikován z vyučovacího předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný.
V jednom dni lze konat pouze jednu opravnou zkoušku.

Obsahem opravné zkoušky je

• látka 2. pololetí, pokud žák v 1. pololetí prospěl nebo dodatečně prokázal doplnění znalostí
• látka celého ročníku, pokud žák neprospěl v 1. pololetí a neprokázal doplnění znalostí za toto období

b)  Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

c)  Zjistí-li ředitel školy, že vyučující porušil pravidla hodnocení.

Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu, a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Členy komise jmenuje ředitel školy.
O zkoušce se pořizuje protokol. Do protokolu se zapisují otázky s dílčí známkou a výsledná známka, kterou určí komise většinou hlasů.  Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. K protokolu se přikládá i písemná část, pokud je součástí komisionálního zkoušení.
Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

 

III.         Získávání podkladů pro klasifikaci

Podklady pro hodnocení vyučující získávají těmito metodami, formami a prostředky:
a)     soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
b)     rozborem projevů, výsledků a výstupů činností žáka, kterými jsou pozornost a aktivita při výuce, zaujetí pro předmět, domácí úkoly všeho charakteru, seminární práce, projekty,
c)      různými druhy zkoušek (písemné, ústní, praktické), výsledky interního a externího testování
d)     konzultacemi s jinými učiteli, případně s pracovníky pedagogicko-psychologické poradny a zdravotnických zařízení

Učitel je povinen vést evidenci o každé klasifikaci žáka. Celkovou klasifikaci stanovuje učitel pomocí podkladů, které získá v průběhu klasifikačního období (pololetí).
Podklady pro klasifikaci musí mít učitel jednoznačné a průkazné a po celou dobu klasifikačního období připraveny k nahlédnutí. Písemné podklady vztahující se k celému školnímu roku (laboratorní práce a cvičení, výtvarné práce) je povinen po tuto dobu archivovat.

Získávání podkladů pro klasifikaci je ovlivněno charakterem předmětu (viz dělení předmětů) a týdenní hodinovou dotací:

1. Předměty s dotací 1 hodina týdně – žák musí být zkoušen ústně, písemně nebo prakticky alespoň dvakrát za klasifikační období.
2. Předměty s dotací 2 hodiny týdně – žák musí být zkoušen ústně, písemně nebo prakticky alespoň třikrát za klasifikační období.

Kontrolní písemné práce předepsané osnovami a jiné rozsáhlejší zkoušky stanovené nebo povolené ředitelem školy se předem plánují tak, aby žák nepsal více než jednu denně (Plán kompozic).

Kontrolní písemné zkoušky učitel rozvrhne během pololetí tak, aby se v určitém období nadměrně nenahromadily. Kontrolní písemná zkouška může trvat nejdéle 25 minut (na vyšším gymnáziu nejdéle 30 minut). Za kontrolní písemnou zkoušku nelze považovat písemné opakování v délce do 10 minut.

V jednom dni se může psát pouze jedna kontrolní písemná práce, nebo maximálně tři kontrolní písemné zkoušky (předem plánované).

Výsledky každé klasifikace je povinen učitel oznámit žákovi. Výsledek ústního zkoušení se oznamuje ihned, výsledek písemné zkoušky do 14 dnů. Učitel je povinen předložit žákovi jeho písemnou práci k nahlédnutí.

 

IV.         Klasifikace

Klasifikační stupeň prospěchu určí učitel, který vyučuje danému předmětu.
Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a studijní výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu nemusí odpovídat průměru z klasifikace za příslušné období. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému subjektivnímu ani vnějšímu vlivu.

Klasifikace také zahrnuje:

a)     stupeň osvojení a jistoty, s níž žák ovládá učivo
b)     schopnost samostatného úsudku
c)     schopnost aplikace získaných vědomostí a dovedností
d)     samostatnost a aktivitu při řešení úkolů
e)     soustavnost a svědomitost v práci
f)      úroveň vyjadřování

K prvnímu a třetímu čtvrtletí se projednávají na pedagogické radě případy zaostávání žáků ve studiu.
Zákonní zástupci žáka jsou o jeho prospěchu a chování průběžně informováni na rodičovských schůzkách, kdykoli o to požádají a prostřednictvím ISASu. Učitel je povinen vést záznamy o klasifikaci v ISASu (váha známky, známka a téma zkoušení), známku zapisuje do 14 dnů od zkoušení.

 

V.  Charakteristika jednotlivých klasifikačních stupňů prospěchu

Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy a definice uceleně, přesně a chápe vztahy mezi nimi. Myslí logicky správně, je samostatný. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Je tvořivý, jeho projev je esteticky hodnotný a přesný. V předmětech s převahou výchovného zaměření projevuje aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice v podstatě uceleně, přesně a úplně. Samostatně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje své poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Myslí správně a v jeho činnosti se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti a přesnosti. Jeho výsledky i estetický projev jsou bez podstatných nedostatků. Osvojené poznatky dovede žák využít v nových úkolech. V předmětech s převahou výchovného zaměření projevuje zájem o estetiku, umění, tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti a přesnosti osvojených poznatků, pojmů a definic nedostatky. Požadované činnosti žák nevykonává vždy přesně. Podstatné chyby a nepřesnosti však žák dokáže za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky dovede aplikovat při řešení úkolů, i když někdy s chybami. Jeho myšlení je většinou správné, není však tvořivé. Ústní a písemný projev obsahuje chyby a není vždy dostatečně přesný a výstižný. V předmětech s převahou výchovného zaměření žák nemá vždy dostatečný zájem o estetiku, umění a rozvoj tělesné kultury.

Stupeň 4 (dostatečný)
V ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poznatků má žák závažné mezery. Je málo pohotový a má větší nedostatky. Při řešení praktických i teoretických úkolů i v logice myšlení se u něj vyskytují závažné chyby. Žák je nesamostatný a není tvořivý. Ústní i písemný projev má obvykle závažné chyby. Při esteticko-výchovných a sportovních činnostech je málo aktivní a nejeví snahu.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si poznatky neosvojil uceleně a přesně, má závažné nedostatky a mezery ve vědomostech. Podstatné nedostatky má také v uplatňování vědomostí při řešení teoretických i praktických úloh. Vědomosti nedokáže uplatnit ani s pomocí učitele. Je nesamostatný. V písemném projevu má závažné nedostatky, které nedokáže odstranit ani s pomocí učitele. Při esteticko-výchovných a sportovních činnostech je převážně pasivní, jeho schopnosti jsou neuspokojivé a žák nemá zájem o jejich zlepšení.

 

Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním – na žádost zákonného zástupce, u zletilého žáka na vlastní žádost – vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.

Žákům vyššího gymnázia lze, na základě posouzení žádosti ředitelem školy, povolit tento plán i z jiných závažných důvodů.

 

VII.  Hodnocení chování

Žáci školy jsou povinni dodržovat ustanovení školního řádu. Projevy žáka ve vyučování i mimo něj hodnotí třídní učitel na konci prvního a druhého pololetí. Ten po projednání s učiteli, kteří žáka vyučují, navrhuje klasifikaci chování.

Hodnocení chování žáků na vysvědčení je vyjádřeno slovně:

1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé

Podklady pro hodnocení chování získávají učitelé sledováním činnosti a chování žáka ve vyučování i mimo něj. Snížená známka z chování se uděluje po projednání v pedagogické radě na konci každého pololetí v souvislosti s předchozím porušením školního řádu a vnitřního řádu školní jídelny žákem.
Klasifikace chování v jednom klasifikačním období nemá vliv na klasifikaci chování v dalším klasifikačním období. Hodnocení chování neovlivňuje hodnocení výsledků vzdělávání žáka v povinných předmětech.

 

VIII.  Charakteristika chování žáků

Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřních řádů školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly a s ustanoveními vnitřních řádů školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům uvedeným ve Školním řádu Gymnázia, Šumperk, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Po udělené důtce třídního učitele se zpravidla dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje a jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly chování. Dopustí se takových závažných přestupků a provinění proti vnitřním řádům školy, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

IX.  Výchovná opatření

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel.

Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených zákonem nebo školním řádem školy rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy.

1) Pochvaly a ocenění

Mohou být udělené ředitelem školy nebo třídním učitelem na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci, za angažovanost, aktivitu ve vyučování, za reprezentaci školy. Třídní učitel uděluje pochvalu za školní i mimoškolní aktivity, za práci pro třídu, za úspěchy v soutěžích na školní a okresní úrovni apod. Ředitel školy uděluje pochvalu za výrazné a mimořádné aktivity a úspěchy v soutěžích na krajské a vyšší úrovni, za souběh více menších aktivit. Pochvaly se udělují bezprostředně po oceněných aktivitách, i vícekrát za rok obvykle jako součást čtvrtletních a pololetních hodnocení.

2) Kázeňská opatření
Podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena některá z těchto výchovná opatření k posílení kázně žáků, která nemají právní důsledky pro žáka:

Třídní učitel může udělit napomenutí třídního učitele a důtku třídního učitele, obvykle za méně závažná porušení školního řádu.
Ředitel školy uděluje důtku ředitele školy za závažná nebo trvale se opakující porušení školního řádu studentem.

Třídní učitel a ředitel udělují výchovná opatření přímo, nebo na základě návrhu jiného /jiných vyučujících. Udělení kázeňského opatření následuje zpravidla ihned po činu, nejpozději však při čtvrtletním nebo pololetním hodnocení žáků. Při udělování výchovných opatření ve 2. pololetí přihlíží ředitel školy/třídní učitel i k výchovným opatřením uděleným žákovi v 1. pololetí. Každé jednotlivé porušení školního řádu a následné kázeňské opatření se posuzuje individuálně.

Za obzvlášť závažná porušení Školního řádu uděluje ředitel školy podmíněné vyloučení ze studia, nebo vyloučení ze studia (o udělení těchto výchovných opatření ředitel informuje učitelský sbor na Pedagogické radě).

3) Podmíněné vyloučení ze studia

Rozhoduje o něm ředitel školy v případě závažného porušení školního řádu školy a po projednání výchovnou komisí. Mezi závažná porušení například patří:
a)     hrubé slovní útoky žáka vůči pracovníkům školy,
b)     příznaky obtěžování, projevy fyzického násilí nebo psychického týrání spolužáků,
c)     opakovaná a neomluvená absence ve vyučování (velký rozsah zameškaných hodin),
d)     opakovaná závažná porušení Školního řádu (následující po udělené důtce ředitele školy),
e)     vandalismus, záměrné ničení školního majetku, ohrožení života spolužáků a zaměstnanců školy,
f)      požívání alkoholických nápojů v prostorách školy nebo na akcích pořádaných školou,
g)     distribuce materiálů podporujících rasismus, xenofobii nebo odporující dobrým mravům,
h)     distribuce nebo užívaní návykových látek.

V rozhodnutí o podmíněném vyloučení je stanovena žákovi zkušební lhůta, nejdéle však na dobu 1 roku.

4) Vyloučení ze studia

Rozhoduje o něm ředitel školy po projednání ve výchovné komisi a to v případě, že se žák dopustil vědomého a závažného porušení školního řádu školy ve zkušební lhůtě po předchozím udělení podmíněného vyloučení ze studia, dále například v případě velmi závažného zaviněného porušení povinností během výuky nebo na akcích školy, které je klasifikováno jako trestný čin, nebo za opakované hrubé slovní nebo úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům škol, opakovanou verbální, fyzickou nebo smíšenou šikanu, aj.

Podmíněné vyloučení a vyloučení ze studia uděluje ředitel po individuálním posouzení přestupku a zvažuje záměrnost vzniku přestupku, závažnost přestoupení řádu, předchozí kázeňská opatření a předpoklad možnosti nápravy studenta.

Osoba, která výchovné opatření žáku uděluje, je povinna informovat žáka i jeho zákonné zástupce, nebo osobu, která má vůči němu vyživovací povinnost, písemnou formou, co nejdříve, nejpozději do 14 kalendářních dnů.