Exkurze ZSV
Minulý týden jsem strávila s partou super holek na exkurzi ZSV. Ptáte se, jaké to bylo? Ráda vám o tom v krátkosti něco povím.
Na začátek celého týdne jsme měly psychologický den. Po příjezdu do Olomouce jsme došly do historické části města, kde se odehrál program ve Snoezelenu. V tomto relaxačním centru jsme si vyzkoušely, jak fungují všechny naše smysly a také si odpočinuly, přičemž některé z nás zjistily, že i po prospané noci a hrnku kafe, jsou stále unavené.
Odpoledne jsme se přesunuly do Dramacentra a dostaly jsme ochutnávku toho, jak asi taková drama terapie probíhá. Ačkoliv žádná z nás netrpí žádnou duševní poruchou, myslím, že jsme se toho hodně dozvěděly, popřípadě jsme si z toho alespoň něco odnesly.
Druhý den v nekřesťansky brzkou hodinu jsme se vydaly opět do Olomouce. Po příjezdu na místo určení jsme se rozdělily na dvě skupinky, přičemž část se vydala pěšky a část se svezla tramvají. Všichni jsme se pak sešly před budovou Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci. Po celní kontrole jsme se výtahem vyvezly až do posledního patra budovy. Hned jakmile jsme vystoupily, odkryl se nám překrásný výhled na historické centrum města. Dále jsme si prošly všechna patra, do kterých nám umožnili přístup. A i když jsme se byly podívat v Jednací síni, soudní přelíčení jako takové jsme bohužel neviděly. Ovšem jako kompenzaci dostaneme něco mnohem lepšího příští školní rok.
Po obědě a menším vzrušení z důvodu špatné domluvy jsme se ještě zašly podívat na aktuální výstavu Flory – Tajemná Indonésie. Pak už jsme se kvůli nedostatku času musely vydat na nádraží. Tentokráte všichni hromadně jsme se měly vydat tramvají, ale malé skupince tramvaj ujela. Naše skupinka dojela na nádraží a doufala, že jedna z paní profesorek se zbytkem stihne dojít na nádraží, protože odjezd našeho vlaku se rychle přibližoval. Naštěstí vše dobře dopadlo a my jsme odjely z Olomouce všechny pohromadě.
Středa a výlet tentokráte do Prahy. Vše mělo začít v Zábřehu. Poté, co dorazila naše malá skupinka na nádraží, jsme potkaly studenty Chemické exkurze, kteří vyráželi do Ostravy. Po jejich odjezdu jsme se i my vydaly na vlak a cesta do Prahy utekla velmi rychle, takže než jsme se nadály, byly jsme na Hlavním nádraží. Odtud jsme vyrazily k nedaleké České národní bance. Společně s jednou pražskou střední školou jsme se zašly podívat do trezoru, kde byla stálá expozice. Před odchodem z trezoru jsme měly možnost si (ne)zvednout zlatou cihlu o hmotnosti dvanácti kilogramů a hodnotě jedenácti milionů korun.
Po rozchodu, který nebyl nijak dlouhý, ale stačil, jsme dojely Na Hřebeny, kde se nachází studio České televize. Průvodce nám dělal pan Ladislav Doležal. Podívaly jsme se do zákulisí natáčení. Potkaly jsme moderátora Daniela Stacha a jeho návštěvu – fyzika s Nobelovou cenou. Po prohlídce jsme se už vydaly zpět na nádraží. Cesta vlakem proběhla v tichosti, protože jsme byly všechny velmi unavené.
Ve čtvrtek jsme se podívaly do nejtěžší mužské věznice u nás. Ano naši čistě ženskou výpravu vpustili na Mírov. Nejdříve jsme se prošly okolo celé věznice po hradbách, přičemž v některých částech na nás vězni pořvávali z oken. Z hradeb jsme viděly, kde se cvičí psi. Také jsme se podívaly, odkud unikl Kajínek a jak se mu to vlastně podařilo. Dále jsme se podívaly do bývalého vojenského krytu, který už byl ale přebudován do původní podoby. Prohlédly jsme si kostel svaté Markéty, v jehož zákristii je výstava historických obleků stráže, vybavení a fotek Mírova. Během celé prohlídky jsme měly vcelku podrobný výklad a dostaly jsme odpovědi na většinu našich otázek (kterých nebylo málo). Na konec celé prohlídky jsme se šly podívat do Vzorkovny, kde byl vystaven nábytek, jenž sami vězni vyrábí. Musím říct, že takovým nábytkem bych si i vybavila byt, kdyby ho prodávali. Celé dopoledne jsme zakončily cestou zpět ke gymnáziu.
Po náročném týdnu nastal konečně zaslíbený pátek. V osm jsme se sešly v jedné z učeben, abychom se mohly dát do práce na obří koláži. A když říkám obří, tak myslím, že je to metr na pět metru, takže bylo hodně místa na zaplnění. Po prvotním chaosu jsme se nakonec nějak dohodly. Pár hodin práce a náš výtvor byl doveden k dokonalosti. Nechci se nijak chvástat, ale osobně si myslím, že naše koláž je nejlepší, co jsem zatím viděla. Nicméně o tom se můžete přesvědčit v následujícím školním roce, je totiž pověšená na učebně 341.
Takže tohle byl náš týden exkurzí. I když jsme nemohly pořídit tolik fotek, kolik jsme chtěly (kvůli všudypřítomným zákazům), tak to byl doopravdy super týden. Moc jsme si to užily, dozvěděly jsme se spoustu nových informací a hlavně jsme strávily čas s kamarády.
Úvod programu v Dramacentru – obeznámení s problematikou a představení celého programu.
Na Krajském soudu – Jednací síň, kde se odehrávají soudní procesy.
Výstava Flory – Tajemná Indonésie (aneb jak to tam vlastně vypadá a jaké je tam fauna a flora).
Návštěva České národní banky – jak se vyvíjela česká měna, padělky (povedené i nepovedené) a jedenáct milionů v ruce).
Před vstupem do České televize Na Hřebenech.
Takhle to vypadá za kamerou – ne všechno se dá naučit zpaměti, takže nějaký ten tahák neuškodí.
Studio ČT sport – takhle to vypadá při vysílání Mistrovství Světa ve fotbale.
Koláž – shrnutí celého týdne na jeden obří papír.
Adéla Strnadelová, 2.A