Dne 7. dubna 2016 se asi patnáctičlenná skupina studentů semináře moderních dějin ze třetího a čtvrtého ročníku vydala na exkurzi do nepříliš vzdáleného Starého města pod Sněžníkem. Poté, co nám málem ujel vlak, protože jsme se na nádraží zapovídali, jsme konečně usedli do vyhřátého vagonu a nechali se unášet směrem k cíli. Během zhruba půlhodinové cesty studenti třetích ročníků spali a studenti ročníků čtvrtých předstírali, že se učí k maturitě, a nakonec usnuli taky, takže nám cesta krásně utekla a po přesednutí v Hanušovicích už stačilo 20 minut a vysedali jsme na zastávce ve Starém Městě, kde jsme se občerstvili během čekání na pana průvodce. Následovala přibližně osmi kilometrová procházka, během které nám byla představena linie lehkého i těžkého opevnění. Dvě z pevností bylo možné prohlédnout dokonce i zevnitř, takže studenti, šťastní, že mají konečně možnost něco udělat s nedostatkem pohybu, kterého se jim nedostává ve školních lavicích, v mžiku obíhali bunkry ze všech stran i uvnitř a věšeli se po všem možném, jako opice. Velice příjemný a svého oboru znalý pan průvodce nás během toho zasypal obrovskou spoustou informací, týkajících se opevnění a války, takže jsme byli zase o něco chytřejší. Zpočátku krásné slunečné počasí se během návštěvy jednoho z bunkrů proměnilo v neslunečno. Při návratu z nitra chladné betonové stavby, ve které se nám téměř dělaly krápníky u nosu, jsme byli přivítáni skoro stejně chladnou teplotou i venku, a ještě jsme zmokli. To ale nás, zvědavé seminaristy, nemohlo odradit! Následovala návštěva Vojenského muzea v objektu bývalých kasáren, kde jsme si mohli potěžkat zbraně používané ve válce a prohlédnout současné i dobové fotografie z oblasti Staroměstska. Tam jsme se s milým panem průvodcem rozloučili a vyčerpaní a hladoví, ale také plní nových vědomostí, se opět odebrali směrem k nádraží.
Tereza Ždánská, 4.C
Pozn.: mimo několika tzv. řopíků jsme si důkladně prohlédli dva, jinak běžně uzavřené, objekty těžkého opevnění: pěchotní srub StM-S 30 „Potok“ a StM-S 31b „Ozdravovna“. Navštívili jsme i místo připravované stavby srubu č. 29 a několik dalších pevností jsme obhlédli zvenčí. Raritou je téměř zcela zahrabaný řopík na minigolfovém hřišti.
