Po delší době se opět naplnil autobus a vyrazili jsme do Osvětimi. Brzké ranní vstávání, dlouhá cesta, hustá mlha, co nás ještě čeká?
Auschwitz – bývalý tábor pro politické vězně, dnes expozice života v táboře, vězení, expozice věcí zabavovaných vězňům… Člověk jen zírá, poslouchá, nevěří a mrazí ho. Přestože každý ví, kam jede, ví co očekávat, realita je stejně daleko drsnější.
Birkenau – vyhlazovací tábor, odkud nebylo návratu. Příjezdová brána, selekční rampa, zbytek zděných baráků i těch dřevěných. Trosky krematorií, zbytky komínů zničených baráků. A celou depresivní atmosféru doplňuje ta mlha! Do Osvětimi se nejezdí za zábavou, ale za poznáním, a to hodně krutým.