Uprostřed února vyrazila skupina seminaristů Moderních dějin na historicky první dvoudenní exkurzi v dějinách semináře a cílem byla Praha. V rámci nabitého programu účastníci viděli řadu míst spjatých s významnými událostmi minulého století, místa utrpení i velké statečnosti. Navštívili jsme Památník ve věznici na Pankráci (nacistické a komunistické popraviště), expozici v Petschkově paláci (za války sídlo gestapa), Památník hrdinů heydrichiády v kostele sv. Cyrila a Metoděje (místo kde zahynuli parašutisté, kteří provedli atentát na Heydricha), reprezentační prostory Pražského hradu, Armádní muzeum na Žižkově a další zajímavá místa. Nejlepší bude, když akci přiblíží sami účastníci:
… Vidět některé z významných (a krásných!) staveb na vlastní oči bylo něco úžasného. Není to, jako když se koukáte na fotky a snažíte si představit, jak to tenkrát asi probíhalo. Stojíte na TOM místě, kde se odehrály důležité události naší historie a nemusíte si nic představovat. Prostě to vidíte. … Největší zážitek z toho všeho bylo (alespoň pro mě) setkání s panem Vranským. Vidět někoho, kdo v 18 letech místo po barech chodil po minovém poli a bombardoval nacistické Německo, se jen tak nepoštěstí. Všech, kteří bojovali ať už v první nebo druhé světové válce si neskutečně vážím a jsem vděčná, že jsem někoho takového ještě stihla potkat… (Sára Kériová, 3.A)
… S naší skupinkou odvážlivců a dvěma profesory jsme navštívili spousty míst, kde se nám div nezastavoval dech… Tato místa, která se pojí s naší historií, s příběhy a osudy mnoha lidí, mi vnášela do těla neskutečné pocity. Mám-li říci jaká místa byla pro mě nejvíce zajímavá, označila bych sekyrárnu ve vazební věznici na Pankráci. Děly se zde neskutečné hrůzy, z kterých mi běhal mráz po zádech. Gilotina, oprátky, několik tisíc jmen obětí, slovy to nelze popsat. (Eliška Tichá, 3.B)
… Ale nejvíce mě zaujal a největší kouzlo měl Národní památník hrdinů Heydrichiády. Navštívili jsme kryptu pod kostelem sv. Cyrila a Metoděje, kde se schovávali parašutisti a kde také bojovali proti 800 německým vojákům. Ani jeden z parašutistů se nevzdal, buď padli v boji nebo se zastřelili vlastní rukou. Byly zde vidět i díry od kulek z boje a i skvrny od krve. Celé toto místo mě dějově vtáhlo a když jsem si představila, co se tu dělo před 75 lety, byla jsem ohromená. (Kristána Kočí, 3.B)
… Velkým zážitkem pro mě osobně bylo setkání s doposud žijícím pamětníkem 2. sv. války, které se účastnil jako letec 311. bombardovací perutě (a předtím i jako pěšák u Tobruku). Stalo se tak v Armádním muzeu a jsem si jistá, že taková příležitost se mi jen tak v životě nenaskytne znovu. Příjemným zážitkem bylo vidět reprezentační prostory Pražského hradu vyzdobené překrásným nábytkem a uměleckými předměty, jelikož jsem zde byla poprvé a krása těchto místností mě ohromila. … návštěva Pankrácké věznice mě celkem vyděsila nejen z důvodu shlédnutí popravčí místnosti, ale i z procházení přes bezpečnostní kontroly. Pro mě šlo o silný zážitek umocněný pocitem stísněnosti a nervozity, i když jsem neměla důvod se bát… Z mého pohledu se exkurze povedla, byla pro mě poučná, zajímavá, shlédla jsem spoustu nových míst a i po stránce osobní jsem byla spokojená s kolektivem, který se zde sešel. (K. Augustinová, 3.B)
… Po důkladné kontrole jsme mohli pokračovat do nádherných reprezentačních prostor Pražského hradu. Prostory jsou opravdu nádherné a nejvíce se mi líbí přechody mezi starou a novější částí. Ten mezník mezi nazdobeností tehdejší doby a jednoduchosti moderní části, kde bylo hodně světla… (K. Říhovská, 3.B)
…Všechna místa, která jsme navštívili, pro mě byla zajímavá. Líbilo se mi to, v jakém pořadí jsme místa navštěvovali, měla jsem pocit, že na sebe postupně získané informace dobře navazovaly. Na všech místech jsme se dozvídali o krutosti a bezpráví a na některých místech se tato krutá bezpráví dokonce odehrávala. Nejsilněji na mě zapůsobila Pankrácká sekyrárna a také návštěva kostela sv. Cyrila a Metoděje. Expozice muzea na Žižkově byla rozhodně povedená, dostalo se nám mnoho informací a mohli jsme vidět zajímavé exponáty. Zaujaly mě nahrávky dopisů vězňů za dob protektorátu, které byly velice dojemné. Setkání s veteránem Pavlem Vranským bylo milým překvapením a jsem ráda, že jsme pana Vranského mohli vidět a poslouchat jeho vyprávění. Nesmím zapomenout ani na návštěvu Pražského hradu. Je skvělé, že jsme mohli navštívit místa, na která bychom se jen tak nedostali. (E. Hrozová, 4.B)
… Nejvíc příjemné překvapení pro mě bylo rozhodně muzeum na Vítkově, kde je expozice opravdu rozsáhlá a excelentně vytvořená. Bála jsem se, že budeme muset hodinu poslouchat výklad o zbraních, kterým já zrovna asi jako většina děvčat nefandím, ale opak byl pravdou… (A. Borková, 4.A)
… Nejvíce se mi z exkurze líbil rozhovor s Pavlem Vranským a návštěva vojenského muzea na Žižkově. Mluvit s žijícím veteránem z fronty je pro mě nezapomenutelný zážitek. Velmi mě jako nadšence do vojenské techniky zaujala sbírka všemožných zbraní z obou světových válek.
Silným zážitkem rozhodně byla ukázka stále funkční gilotiny v pankrácké Sekyrárně, pod kterou zemřelo přes tisíc lidí. Místnost na mě působila velmi chmurným dojmem… (V. Šálek, 4.B)
… V první řadě bych chtěla říct, že výlet do Prahy v rámci semináře Moderních dějin byl skvělý nápad. Velké plus bylo to, že jeli studenti, které historie baví a zajímá, takže nikdo nekazil tu atmosféru výletu řečmi typu – to je nuda, mně to nebaví. Co se týče programu:
ZLATOU medaili bych udělila Vojenskému historickému ústavu na Vítkově – tady se mi opravdu líbilo nejvíc! Expozice doby Protektorátu mě opravdu zaujala i období První světové války bylo super. A samozřejmě třešnička na dortu byl laskavý pamětník.
STŘÍBRNOU medaili ode mne získává Petschkův palác + kostel Cyrila a Metoděje, kde jsem si uvědomila, jak skvělé je, když znáte historii a pak si s přehledem můžete všechny události spojit a vše do sebe nádherně zapadá. Krypta byla super.
BRONZ získává věznice Pankrác, díky velmi zajímavému výkladu pana průvodce a bezpochybně hrůzostrašné historii. Děkujeme za skvěle vymyšlený program ! (D. Mátychová, 4.B)
