Naučit se rusky, zdokonalit se v tomto jazyce či vyměnit si zkušenosti z jeho metodiky lze dnes i v rámci Evropské unie. A to v Lotyšsku, v hlavním městě Rize.
V říjnu 2016 jsem měla možnost, díky projektu ERASMUS +, odcestovat do Rigy na metodický kurz pro učitele ruštiny, pořádaný Ruskou jazykovou akademií DURBE.
A celý 14denní pobyt v Rize předčil všechna má očekávání.
Všude se dalo bez problémů domluvit rusky, město samotné bylo příjemné a krásné, akademie pohodová domácí atmosférou, a jako bonus skvělé ubytování v ruské rodině u milé a starostlivé paní Niny Levčuk.
Samotná škola se nachází přímo v centru Rigy, vyučování probíhalo dopoledne se zkušenými a vstřícnými lektory. Protože jsem byla v kurzu sama, měly jsme tak dostatek času nejen na výuku, ale také na výměnu zkušeností, a to nejen z oblastí metodiky ruštiny! Mohla jsem si tak udělat představu o běžném životě Lotyšů a Rusů v Rize a Lotyšsku, i o jejich problémech a radostech. Také mi bylo umožněno zavítat na náslech do čistě jazykových kurzů různých úrovní. Ruštinu se sem přiletěli naučit lidé ze všech možných koutů. Setkala jsem se zde s německým učitelem, francouzským podnikatelem, mladou Japonkou, se studenty z Dánska, Holandska, s mladým párem z USA, se slovenskou Švýcarkou, s Izraelkou, Italkou…
Odpoledne a o víkendu jsem pak mohla obdivovat Rigu – přívětivé město plné památek a parků, kterému vévodily věže chrámů zrcadlící se ve vodách řeky Daugavy (Západní Dvina). Podívala jsem se do nedaleké věhlasné Jurmaly, zažila atmosféru starých livonských hradů v Siguldě a jejím okolí.
Protože jsem bydlela poměrně daleko od centra, užila jsem si také všemožných druhů dopravy. Od ranního vlaku (električka), přes natřískané odpolední autobusy až po rychlé a pohodlné „maršrutki“. Bylo vždy zajímavé zde naslouchat ruštině mísící se s lotyšštinou.
Dodnes mi zní v uších lotyšské „nākam pietura“ a já vím, že je to „sledujuščaja ostanovka“ a že jsem vždy vystupovala na zastávce Spīlve. A odtud už to bylo jen kousek k paní Nině, která na mě každý den čekala s báječnou večeří. Ještě teď se mi sbíhají sliny, když si vzpomenu na její nezapomenutelný ruský boršč, draniki, bitočki, pirožki a další laskominy ruské kuchyně.
Děkuji vzdělávacímu programu ERASMUS+ pro učitele, který mi umožnil nejen mé další vzdělávání, ale také poznání této krásné pobaltské země.