Ve středu 3.6.2015 mělo více jak 40 studentů z druhých ročníků možnost jet na exkurzi do Čáslavi, kde jsme mohli obdivovat krásu, velikost a především rychlost stíhacích letounů Armády České republiky JAS-39 Gripen a L-159 ALCA.
Ani ranní vstávání nás neodradilo a kolem šesté hodiny jsme stáli, většina s úsměvem, před budovou školy a těšili se začátku našeho malého dobrodružství. Téměř tříhodinová cesta na základnu letectva proběhla v duchu hlasitého smíchu. Byl nám přidělen mladý a usměvavý průvodce Tomáš (kpt. Tomáš Maruščák, tiskový a informační důstojník), který zajímavým povídáním doplňoval naši procházku mezi starými, dnes už nepoužívanými letadly. Samozřejmě jsme si udělali plno fotek na památku a poté jsme se šli podívat do menšího muzeavěnovaného počátkům našeho vojenského letectví. Venku bylo téměř nesnesitelné horko a tlačil nás čas, takže návštěva biologické části základny proběhla jen v rychlosti. Ovšem chviličku na otázky si na nás chovatelé udělali a zjistili jsme plno zajímavých informací. Věděli jste snad, že dravci jsou často náročnější na čas a péči, než kdejaké zvíře, a že mládě orla, ještě nevycvičené, stojí přes 150 tisíc Kč?
Klimatizace v autobusu pracovala zběsilou rychlostí, když jsme celí natěšení mířili do hangáru s Gripeny. Většina z nás měla tajné přání posadit se do nějaké stíhačky a nakonec nám to bylo doopravdy umožněno! Šlo vidět, jak každý z nás s respektem prozkoumával všechna ta tlačítka, která musí piloti bezpečně ovládat. Byly kladeny i otázky typu, jak se dá shodit bomba, kde se startuje či jak se dá katapultovat. Mechanik, který nás provázel po hangáru, se vždy jen pousmál a s radostí odpovídal. Jelikož nás bylo hodně a nikdo si nechtěl nechat ujít tu příležitost zjistit, jaký je to pocit svírat joystick, strávili jsme tam více jak 2 hodiny. Už jsme se chystali k odchodu, když náš průvodce Tomáš jen tak zažertoval, že trupem Gripenu se dá prolézt a jestli bych to nechtěla vyzkoušet. Paní učitelka Zatloukalová se toho chytla a během několika okamžiků jsem stála, oblečená do neslušivé zelené kombinézy, před malilinkým otvorem do nitra Gripenu. S hrůzou jsem si uvědomila, že jsem asi klaustrofobik, ale už nebyla možnost utéct! Abych se dostala dovnitř, musela jsem se šoupat bokem a když jsem si konečně myslela, že je konec a bude tam více místa, zjistila jsem, že se budu muset obrátit v malinkém prostoru, abych vylezla druhou stranou Gripenu a to tentokrát po hlavě. To, co pro onoho mechanika je denní rutinou, já si budu pamatovat do konce života, ale stálo to za to!
Nakonec jsme měli 2 hodiny rozchod v Čáslavi, kde i za příšerného horka bylo krásně. Najedli jsme se, poseděli chvíli v parku a povídali. A poté se valná většina sešla v jedné místní cukrárně na výbornou zmrzlinu. Posilněni jídlem jsme vyráželi na cestu domů. Byla to krásná exkurze, viděli jsme plno nových věcí a ani nebyl čas se nudit. Takže děkujeme hodným učitelům (Zatloukalová a Měšťánek), že nám umožnili takovýto zajímavý a nezapomenutelný den, a že si ho s námi také náležitě užili!
Nikola Smolková
Húúústýýý!!! Taky chci na takovou exkurzi!!!
Taky má Nikča výborný sloh, však jsem ji učila češtinu, ale to celý natěšení opravte… 🙂 🙂 🙂